Kłodzko - www.klodzko.pl

Nejsme si jisti datem jeho vzniku, protože pověsti a kronikářská sdělení obsahují často si navzájem odporující informace. Byl vystavěn mezi lety 1281 a 1390, na místě dřívějšího, dřevěného mostu. Z mostu můžete vidět část starých městských hradeb.

most1

Most má na délku 53 metrů a asi 6 metrů na šířku. Na obou stranách podél mostu probíhá masivní zábradlí, které pokrývají kamenné parapety. V průběhu staletí byl most v důsledku mnoha zničení mnohokráte posilován a obnovován. Měl také dvě brány. Horní brána zastávala funkci bašty a utvářela celek s městskými hradbami. Dolní mostní brána neplnila obrannou funkci. Šlo spíše o závoru zavíranou na noc. Nakonec byly obě brány rozebrány během demolice městských hradeb.

Gotický most byl vystavěn z kamene, částečně otesaného, a z barokních cihel. Maltu pro stavbu mostu představovalo vápenné pojivo s příměsí vaječných bílků, které se sbíraly po všech vesnicích v okolí. Takto nám tuto událost interpretuje kronikář ze 17. století Georg Promnitz: „V roce 1286 musely všechny vesnice patřící ke Kladsku odevzdávat vejce. Dva městští pacholci oddělovali bílek od žloutku, který později prodávali po jednom haléři za plnou lžičku. Bílky putovaly do vápna na stavbu mostu.”

Ve své dlouhé historii most odolal nárazům mnoha povodňových vln, přečkal také tu nejvyšší, k níž došlo v roce 1997. Dodnes na konstrukci mostu můžeme pozorovat mokrou stopu ukazující maximální vodní hladinu. Přes to vše dones okouzluje nehasnoucí krása této jedinečné, barokní památky. Je to jedna z nejkrásnějších a nejhodnotnějších památek Kladska.

Věcí, která nejvíce přitáhne pozornost návštěvníků, je šest votivních soch zdobících most. Byly fundovány kladskými měšťany a okolní šlechtou. Vysochány provincionálními sochaři představují dokonalé svědectví o změnách probíhajících v evropské kultuře a o kontrareformačním hnutí probíhajícím tehdy v katolické církvi. První sochou umístěnou na zábradlí mostu byla Pieta. Právě ona zahájila sochařské, barokní zdobení mostu.

Nejsme si jisti datem jeho vzniku, protože pověsti a kronikářská sdělení obsahují často si navzájem odporující informace. Byl vystavěn mezi lety 1281 a 1390, na místě dřívějšího, dřevěného mostu. Z mostu můžete vidět část starých městských hradeb.

most1

Most má na délku 53 metrů a asi 6 metrů na šířku. Na obou stranách podél mostu probíhá masivní zábradlí, které pokrývají kamenné parapety. V průběhu staletí byl most v důsledku mnoha zničení mnohokráte posilován a obnovován. Měl také dvě brány. Horní brána zastávala funkci bašty a utvářela celek s městskými hradbami. Dolní mostní brána neplnila obrannou funkci. Šlo spíše o závoru zavíranou na noc. Nakonec byly obě brány rozebrány během demolice městských hradeb.

Gotický most byl vystavěn z kamene, částečně otesaného, a z barokních cihel. Maltu pro stavbu mostu představovalo vápenné pojivo s příměsí vaječných bílků, které se sbíraly po všech vesnicích v okolí. Takto nám tuto událost interpretuje kronikář ze 17. století Georg Promnitz: „V roce 1286 musely všechny vesnice patřící ke Kladsku odevzdávat vejce. Dva městští pacholci oddělovali bílek od žloutku, který později prodávali po jednom haléři za plnou lžičku. Bílky putovaly do vápna na stavbu mostu.”

Ve své dlouhé historii most odolal nárazům mnoha povodňových vln, přečkal také tu nejvyšší, k níž došlo v roce 1997. Dodnes na konstrukci mostu můžeme pozorovat mokrou stopu ukazující maximální vodní hladinu. Přes to vše dones okouzluje nehasnoucí krása této jedinečné, barokní památky. Je to jedna z nejkrásnějších a nejhodnotnějších památek Kladska.

Věcí, která nejvíce přitáhne pozornost návštěvníků, je šest votivních soch zdobících most. Byly fundovány kladskými měšťany a okolní šlechtou. Vysochány provincionálními sochaři představují dokonalé svědectví o změnách probíhajících v evropské kultuře a o kontrareformačním hnutí probíhajícím tehdy v katolické církvi. První sochou umístěnou na zábradlí mostu byla Pieta. Právě ona zahájila sochařské, barokní zdobení mostu.

Pieta (Panna Marie s tělem Krista)

je centrální socha stojící na levé straně mostu, když přicházíme z ul. Grottgera nahoru, směrem k náměstí. Pochází z roku 1655. Jejími hlavními fundátory byl tehdejší kladský hejtman - hrabě Jan Jiří von Götzen a jeho manželka Marie Alžběta, což dodnes potvrzují dochované erby a nápisy v němčině. Neznáme autora, ani místo vzniku sochy. Pieta je ikonografické zachycení Panny Marie s tělem Krista na kolenou. Bolest zračící se na tvářích sochy ji dodává ještě větší vážnost. Takto představený motiv pochází nejpravděpodobněji ze středověkých pašijových traktátů a má vyjadřovat Mariinu spoluúčast na díle spásy.

Svatý Václav

socha nacházející se pod Pietou, stojící na stejné straně mostu. Její fundátor ani zhotovitel nejsou známi. Jedinou informací o ní je nápis nacházející se na dolním soklu: „Errichtet in Jahre 1715” (Zhotoveno v roce 1715). Kladské vyobrazení patrona Čech ukazuje postavu mladého muže oděného ve zbroji, který v pravé ruce drží zástavu, a ve druhé třímá štít s vyobrazením orlice - symbolem české státnosti.

Svatý Jan Nepomucký (z Pomuku)

je poslední socha na levé straně mostu, když jdeme směrem na náměstí. Hlavním fundátorem sochy byl syn hraběte von Götzen - František (zem. 31. 10. 1707). Dodnes na soklu vidíme erbovou kartuši fundátora a jeho manželky, rozené kněžny Lichtenštejnové. Kladská podoba světce zachycuje postavu stojící v lehkém kontrapostu, oděnou do sutany, na hlavě má biret a v ruce drží krucifix. Má symbolizovat mučednickou smrt světce a jeho obětování se pro křesťanství. Postava svatého Jana Nepomuckého se na území Slezska a přiléhajících Čech a Moravy vyskytuje velmi často. Jeho sochy a pomníky najdeme téměř v každém městě, mnoha vesnicích a někdy také na mostech a podél silnic. I v Kladsku se světec těšil veliké oblibě. Jeho sochu najdeme např. u farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Svatý František Xaverský

stojí na opačné straně mostu, je to první figura stojící na straně ul. Grottgera. Představuje sochařskou skupinu, v jejímž centru stojí patron Kladska sv. František s rukama pozvednutými do výše hrudi, vždy připraven přijmout potřebného. Je oblečen do drapované sutany, v pasu má zavěšený růženec. Jedna z postav klečících u pat světce představuje rytíře, držícího ruce štít se znakem Kladska. Pod ní se nacházejí dva nemocní žádající o péči světce a postavu indiána. Fundátory sochy byli obyvatelé Kladska, kteří ji v roce 1714 vztyčili jako votivní dar za záchranu před epidemií, která údajně schvátila „sto osob denně“. Na soklu dodnes vidíme německý nápis „Im jahre 1714 von der Burgerschaft Errichtet Renovatum 1847, 1882, 1890, 1920” (V roce 1714 zhotoven měšťany, Obnoven 1847, 1822, 1890, 1920). Autorem předlohy sochy byl nejpravděpodobněji Sebastian Plag, syn vídeňského měšťana a krejčího. Bohužel, křehký pískovec, ze kterého byla socha zhotovena, podlehl v roce 1920 zkáze, a musela ji nahradit kopie věrně reprodukující originál.

Kristus na kříži a sv. Máří Magdalena

následující socha nacházející se na pravě straně mostu, když jdeme směrem k náměstí byla postavena 5. října 1734 na místě dříve tu stojícího dřevěného kříže. Jak vyplývá z erbu nacházejícího se na soklu a dnes už setřeného nápisu, byl fundátorem sochy hrabě von Herberstein nebo jeho manželka. Vedle erbu obdarovatele se nachází slabě čitelný nápis: „Anno 1281 ist die Bruce Gebauer, Anno 1701 den 22 August ist selbe erneuert worden” („V roce 1281 byl tento most zbudován, v roce 1701, 22. srpna, obnoven”). Sousoší nám představuje mučednickou smrt Krista „kterážto smrt nám dala život věčný“.

Nejsvětější Trojice a Korunovace Panny Marie

poslední z figur nacházejících se na mostě. Skupina korunovace představuje v oblacích klečící Marii. Po obou jejích stranách se nacházejí postavy symbolizující postavy Boha Otce a Krista, držící nad její hlavou korunu. Socha je zakončena dynamickým a barokního přepychu plným vyobrazením Ducha svatého v podobě holubice. Ta nad zbývajícími postavami rozprostírá zářící gloriolu. Jak vyplývá z erbové kartuše a monogramu nacházejícího se u sochy, byl jejím fundátorem František Ferdinand baron Fitschen, majitel Gorzuchowa.

informacja o dofinansowaniu z UE

Projekt "Budowa innowacyjnych e-usług w Gminie Miejskiej Kłodzko" współfinansowany przez Unię Europejską ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego w ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Dolnośląskiego na lata 2014-2020 oraz budżetu Gminy Miejskiej Kłodzko

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.