O dějinách Kladska vyprávějí nejen nejvýznamnější památky a turistické atrakce města, ale také méně známá místa, téměř zapomenutá, tajemná a záhadná.

Putování zapomenutou stezkou můžete zahájit tím, že se ze severní strany náměstí pustíte dolů ulicí Czeska. Jde o nejstarší dopravní tepnu města, kdysi tvořící část hlavní trasy spojující Prahu s Vratislaví. Bohužel tato ulice velice utrpěla, když bylo v 50. a 60. letech 20. století nutné zdemolovat historické městské domy. Na zdech budov se začaly objevovat praskliny a pukliny, což bylo způsobeno sesouváním půdy vymývané vodou stékající z tvrze a existencí sítě podzemních chodeb pod městem. Akce zajišťující podzemí probíhající v 60. a 70. letech umožnila zachránit jen část kladského historického centra. Na ul. Czeska se dochoval zajímavý příklad městské architektury, stavěné nejen měšťany ale i příslušníky aristokracie - palác rodu Wallisů, pocházejících z Irska a Walesu, ze sedmnáctého století. Zde se v roce 1800 zastavila pruská královna Luisa během návštěvy Kladska a přivítalo ji zde 36 dělových salv. Ulice kdysi vedla k jedné z městských bran - České bráně.

Když na konci ulice odbočíme doleva, ocitneme se v ul. Armii Krajowej. Na její levé straně můžeme vidět dochované fragmenty portálu několika historických domů. Rozpoznáme na nich reliéfy - nůžky a košili nebo kaftan - symboly krejčího a soukeníka.

Dále jdeme doprava ul. Muzealna do ul. Traugutta. Zde se na okraji parku nachází zajímavá památka - kámen s vyobrazením klobouku, kterému se říká „Napoleonův kámen”. Pověsti říkají, že připomíná místo, kde vítr srazil Napoleonovi z hlavy klobouk. Ale francouzský vojevůdce v Kladsku nikdy nebyl. Ve skutečnosti je kámen pomník připomínající německé teritoriální výboje v Africe a klobouk je tropická pokrývka hlavy německých koloniálních vojsk. Pomník byl odhalen 19. září 1937 z iniciativy Německého svazu koloniálních bojovníků (Deutscher Kolonialkriegerbund). Dnes setřený nápis na kameni hlásal: „Gedenkt unserer Kolonien”.

Nedaleko křižovatky s dnešní ul. Wojska Polskiego se dříve nacházela Zelená městská brána. Když se podíváme vlevo na zeď obíhající Gymnázium Boleslava Chrabrého, uvidíme mramorovou kočku odpočívající na otevřené knize. Jde o hrdinu kladské pohádky „Tajemnica i czary Glacelli” (Tajemství a kouzla Glacelly) < strong> napsané Ladou Ponikowskou a Martou Zilbert. Jiné kočky, spojené s knihami kladských autorek, můžeme spatřit během dalšího putování.

Na pravé straně se na malém náměstíčku nachází pamětní deska na místě, kde stála kladská synagoga vypálená nacistickými bojůvkami během „křišťálové noci“ z 9. na 10. listopadu 1938.

Když sejdeme dolů ul. Zawiszy Czarnego, mineme vlevo charakteristickou budovu školy z roku 1910 se zajímavě zdobenými portály a s kopulí astronomické pozorovatelny. Napravo, na zdi obklopující komunitní školu uvidíme další pohádkovou kočku - žebráka, a při vstupu do ní ještě jednu - se studentským biretem na hlavě.

Po lávce přes Mlynóvku přejdeme do ul. Daszyńskiego. Když uděláme pár kroků doprava, uvidíme moderní skleněný monument s reklamou pojišťovací společnosti, který v sobě ukrývá tajemství dávných staletí. V roce 1902 zde obyvatelé Kladska vystavěli pomník generálu Friedrichu Wilhelmovi von Götzen. Monument vyjadřoval vděčnost kladských obyvatel za obranu města během napoleonských válek. V roce 1949 byl pomník hraběte von Götzen proměněn v symbol polsko-sovětského přátelství a projev vděčnosti k Rudé armádě. Po roce 1989 byla pěticípá hvězda zakončující obelisk odstraněna a pomník proměněn v reklamní sloup podle návrhu Tomasze Urbanowicze, vratislavského umělce a architekta.

Při návratu směrem k historickému centru podél zdi kláštera minoritů si můžeme prohlédnout bannery představující zajímavá témata spojená s historií Kladska a ul. Daszyńskiego. Plachty představují např. povodeň, odsun Němců, Kladsko ve filmu nebo Kladsko v dobách PLR. Na Minoritském náměstí (plac Franciszkański) hned za zády sv. Františka z Assisi usedly na zeď další dvě pohádkové kočky.

Pokud se budeme držet směrem k ul. Grottgera, uvidíme ve výklenku na zdi kostela Panny Marie Růžencové expresivní sochu sv. Kryštofa, signovanou kladským sochařem Franzem Wagnerem v roce 1930. Stejný umělec je autorem reliéfu nad portálem domu „U Vlka” v ul. Grottgera č. 5

Lva můžeme vidět na fontáně na náměstí, směrem k němuž přejdeme po gotickém mostě sv. Jana. Mezi na něm stojícími sochami ta první zprava představuje sv. Františka Xaverského - patrona Kladska. Ocitla se zde v roce 1714 jako votivní dar v souvislosti s epidemií, která zasáhla město. Světce provázejí postavy tří nemocných a Inda - symbolizujícího misionářskou činnost svatého na Dálném východě.

Putování zapomenutou stezkou zakončíme z krásné barokní městské kašny s fontánou, jejíž centrální část zaujímá kladský lev s charakteristickým dvojitým ocasem. Legendy původ této prazvláštní anatomie vysvětlují různě.

V Kladsku se ještě nachází mnoho dalších zajímavých míst, které stojí za prohlídku během putování po zapomenuté stezce. Nejzvídavější turisté je jistě bez problémů naleznou.